Průzkum mezi řediteli českých i slovenských nemocnic, kteří hodnotí stávající situaci ve zdravotnictví.
VÝSTUPY Z POSLEDNÍHO MĚŘENÍ V ROCE 2023
V Praze 11. listopadu 2023 – Ředitelé nemocnic v České republice většinově považují kvalitu systému zdravotní péče v celoevropském srovnání za dostatečnou (96 %). Na Slovensku je situace o poznání horší, kdy 32 % ředitelů tamních nemocnic je spokojeno s kvalitou systému zdravotní péče. V obou zemích se vedení nemocnic obává zhoršení dostupnosti (66 % ředitelů českých nemocnic a 91 % ředitelů slovenských nemocnic) i kvality (55 % ředitelů českých nemocnic a 75 % ředitelů slovenských nemocnic) zdravotní péče.
Graf vyhodnocení otázky: „Považujete český/slovenský systém zdravotní péče v celoevropském srovnání za kvalitní?“
V rámci personálních kapacit jsou vnímány v obou zemích největší rezervy mezi zdravotními sestrami (91 % Česká republika, 78 % Slovenská republika). V Česku byl zaznamenán také významný nárůst nedostatku lékařů dle 87 % ředitelů nemocnic, na Slovensku je tento nárůst spíše pozvolný. Nejčastěji chybí v nemocnicích lékaři na interním oddělení a sestry na oddělení anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče, všeobecné sestry a instrumentářky.
Ředitelé nemocnic nejčastěji považují kompetence lékařů za adekvátní, 64 % ředitelů českých nemocnic a 66 % ředitelů slovenských nemocnic by uvítalo zvýšení kompetencí zdravotních sester. Na druhou stranu přesčasová práce v nemocnicích je obecně vnímána jako problém zejména u lékařů (69 % Česká republika, 61 % Slovenská republika), kdežto u zdravotních sester 44 % ředitelů českých nemocnic a 32 % ředitelů slovenských nemocnic spíše nepovažuje přesčasovou práci za problém ve své nemocnici.
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA – předseda správní rady, VZP ČR; přednosta kliniky, Klinika revmatologie
(Pokračování a další komentáře odborníků naleznete ZDE)
Změnu oborového zaměření, ve smyslu zrušení neperspektivních oddělení a posílení oddělení perspektivních,
Ruku v ruce s přesčasovou prací v nemocnicích a bezpečností personálu je dlouhodobě největším rizikem v obou zemích syndrom vyhoření.
53 % ředitelů českých nemocnic a 49 % ředitelů slovenských nemocnic spíše neočekává zlepšení finanční situace v roce 2023, v tomto ohledu začíná být vedení nemocnic méně skeptické. Investiční plány v České republice zůstávají téměř shodné v porovnání s minulým rokem. Na Slovensku lze sledovat vyšší zájem zejména o investice do staveb/rekonstrukcí budov.
V rámci investic jsou mezi řediteli nemocnic obavy v důsledku zavedení nové směrnice NIS2 (bezpečnost sítí a informačních systémů), což s sebou přináší zejména navýšení nákladů nemocnice a větší administrativní zátěž.
Ředitelé nemocnic v Česku i na Slovensku vnímají jako nejvýznamnější rezervu a prostor pro zlepšení komunikaci. V českých nemocnicích se vedení zaměřuje zejména na komunikaci v rámci zdravotního personálu (89 %), kdežto na Slovensku se jedná zejména o komunikaci personálu s pacienty (95 %).
Nefinanční benefity (např. závodní stravování, dovolená navíc) jsou i v letošním roce nejvyhledávanějším opatřením pro zabezpečení dostatečného množství pracovníků nemocnic v obou zemích. Narůstá také zájem o zaměstnávání pracovníků z jiných států (např. Ukrajiny). Oproti předešlému roku byl na Slovensku zaznamenán významný pokles zájmu o spolupráci se zdravotnickými školami a lékařskými fakultami pro zlepšení personální situace v nemocnicích. S prací mediků v nemocnicích bylo spokojeno 60 % ředitelů nemocnic v Česku a 41 % ředitelů nemocnic na Slovensku.
NÁVRHY NA ZMĚNU VÝUKY BUDOUCÍCH LÉKAŘŮ DLE ŘEDITELŮ NEMOCNIC V ROCE 2023:
MUDr. Ing. Michal Šnorek, Ph.D. – předseda představenstva, Nemocnice České Budějovice, a.s.: „Respondenti jasně formulují návrhy změn systému vzdělávání lékařů, mimo jiné doporučují více praxe mladých lékařů z fakultních nemocnic v okresních nemocnicích v rámci postgraduálního vzdělávání. Není ale zřejmé, proč by to mladí lékaři nebo managementy fakultních nemocnic měli chtít. Přitom nyní již každý může vidět, jaký vliv na malé nemocnice měla poslední změna systému postgraduálního vzdělávání lékařů v roce 2017. Ač ředitel velké krajské nemocnice, dovedl bych si představit formu jakési sdružené akreditace pro specializační vzdělávání lékařů, při které by se velká a malá nemocnice podělila o povinnost splnění požadovaných počtů výkonů, školenci by splnili vše potřebné, přitom by mohli být kmenovými zaměstnanci menších nemocnic.“
(Pokračování a další komentáře odborníků naleznete ZDE)
Tyto závěry vyplynuly z výsledků 15. ročníku mezinárodního průzkumu mezi řediteli nemocnic v České republice a ve Slovenské republice „Barometr zdravotnictví 2023“ organizace HealthCare Institute o.p.s., který proběhl během měsíců dubna – června roku 2023. V rámci tohoto průzkumu byli osloveni ředitelé 146 nemocnic s akutními lůžky v České republice a 103 nemocnic na Slovensku. Celkově odpovědělo 45 ředitelů českých fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic a 41 ředitelů slovenských nemocnic všech těchto forem. Cílem mezinárodního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v následujících oblastech:
Detailní výsledky průzkumu naleznete na: https://www.hc-institute.org/cz/projekty/barometr/barometr-zdravotnictvi-2023-priloha-tiskove-zpravy.html
Komentáře odborníků naleznete na: https://www.hc-institute.org/cz/projekty/barometr/barometr-zdravotnictvi-2023-komentare-odborniku.html
Detailní výsledky v PDF formátu můžete stáhnout ZDE =>
Krátkou tiskovou zprávu v PDF formátu můžete stáhnout ZDE =>
Komentáře výsledků průzkumu v PDF formátu můžete stáhnout ZDE =>
JAK HODNOTILI ŘEDITELÉ NEMOCNIC ČESKÉ A SLOVENSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ V ROCE 2022?
VÝSLEDKY NALEZNETE ZDE =>
Seznamte se s výsledky hodnocení českých nemocnic v rámci 19. ročníku celorepublikového komplexního hodnocení českých nemocnic "Nejlepší nemocnice roku 2024" a českých zdravotních pojišťoven v rámci 10. ročníku celorepublikového komplexního hodnocení "Zdravotní pojišťovna roku 2024".