Novinka 🌟️Přihlašte se na 21. ročník odborné konference Efektivní nemocnice 2026 (24. - 25.11.2026, Clarion Congress hotelu Praha - Vysočany). Více informací ZDE 🌟️
V Praze 11. listopadu 2023 – Ředitelé nemocnic v České republice většinově považují kvalitu systému zdravotní péče v celoevropském srovnání za dostatečnou (96 %). Na Slovensku je situace o poznání horší, kdy 32 % ředitelů tamních nemocnic je spokojeno s kvalitou systému zdravotní péče. V obou zemích se vedení nemocnic obává zhoršení dostupnosti (66 % ředitelů českých nemocnic a 91 % ředitelů slovenských nemocnic) i kvality (55 % ředitelů českých nemocnic a 75 % ředitelů slovenských nemocnic) zdravotní péče.
V rámci personálních kapacit jsou vnímány v obou zemích největší rezervy mezi zdravotními sestrami (91 % Česká republika, 78 % Slovenská republika). V Česku byl zaznamenán také významný nárůst nedostatku lékařů dle 87 % ředitelů nemocnic, na Slovensku je tento nárůst spíše pozvolný. Nejčastěji chybí v nemocnicích lékaři na interním oddělení a sestry na oddělení anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče, všeobecné sestry a instrumentářky.
Ředitelé nemocnic nejčastěji považují kompetence lékařů za adekvátní, 64 % ředitelů českých nemocnic a 66 % ředitelů slovenských nemocnic by uvítalo zvýšení kompetencí zdravotních sester. Na druhou stranu přesčasová práce v nemocnicích je obecně vnímána jako problém zejména u lékařů (69 % Česká republika, 61 % Slovenská republika), kdežto u zdravotních sester 44 % ředitelů českých nemocnic a 32 % ředitelů slovenských nemocnic spíše nepovažuje přesčasovou práci za problém ve své nemocnici.
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA – předseda správní rady, VZP ČR; přednosta kliniky, Klinika revmatologie a rehabilitace 3. LF UK a FTN; poslanec, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: „Pokusil jsem se kvalifikovaným odhadem dopočítat, kolik je v současné době vykonáváno v našich 160 akutních nemocnicích ročně přesčasové práce nad rámec zákoníku práce, tedy mimo běžnou pracovní 8hodinovou dobu a povolených 416 hodin přesčasů. Z mých odhadů mi vyšlo, že to může být okolo 65 tisíc hodin ročně. Z toho jde pak dovodit, že nám chybí na pokrytí stávajícího systému lékařské péče asi 5000 lékařů. Z toho pak dále plyne, že pokud těchto 5000 lékařů neseženeme a to neseženeme, musíme stávající systém racionalizovat.“
Změnu oborového zaměření, ve smyslu zrušení neperspektivních oddělení a posílení oddělení perspektivních, by uvítala v průměru čtvrtina ředitelů v obou zemích.
Ruku v ruce s přesčasovou prací v nemocnicích a bezpečností personálu je dlouhodobě největším rizikem v obou zemích syndrom vyhoření.
53 % ředitelů českých nemocnic a 49 % ředitelů slovenských nemocnic spíše neočekává zlepšení finanční situace v roce 2023, v tomto ohledu začíná být vedení nemocnic méně skeptické. Investiční plány v České republice zůstávají téměř shodné v porovnání s minulým rokem. Na Slovensku lze sledovat vyšší zájem zejména o investice do staveb/rekonstrukcí budov.
V rámci investic jsou mezi řediteli nemocnic obavy v důsledku zavedení nové směrnice NIS2 (bezpečnost sítí a informačních systémů), což s sebou přináší zejména navýšení nákladů nemocnice a větší administrativní zátěž.
Ředitelé nemocnic v Česku i na Slovensku vnímají jako nejvýznamnější rezervu a prostor pro zlepšení komunikaci. V českých nemocnicích se vedení zaměřuje zejména na komunikaci v rámci zdravotního personálu (89 %), kdežto na Slovensku se jedná zejména o komunikaci personálu s pacienty (95 %).
Nefinanční benefity (např. závodní stravování, dovolená navíc) jsou i v letošním roce nejvyhledávanějším opatřením pro zabezpečení dostatečného množství pracovníků nemocnic v obou zemích. Narůstá také zájem o zaměstnávání pracovníků z jiných států (např. Ukrajiny). Oproti předešlému roku byl na Slovensku zaznamenán významný pokles zájmu o spolupráci se zdravotnickými školami a lékařskými fakultami pro zlepšení personální situace v nemocnicích. S prací mediků v nemocnicích bylo spokojeno 60 % ředitelů nemocnic v Česku a 41 % ředitelů nemocnic na Slovensku.
Tyto závěry vyplynuly z výsledků 15. ročníku mezinárodního průzkumu mezi řediteli nemocnic v České republice a ve Slovenské republice „Barometr zdravotnictví 2023“ organizace HealthCare Institute o.p.s., který proběhl během měsíců dubna – června roku 2023. V rámci tohoto průzkumu byli osloveni ředitelé 146 nemocnic s akutními lůžky v České republice a 103 nemocnic na Slovensku. Celkově odpovědělo 45 ředitelů českých fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic a 41 ředitelů slovenských nemocnic všech těchto forem. Cílem mezinárodního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v následujících oblastech:
Detailní výsledky v PDF formátu